Jak poznat svou úroveň angličtiny

(pozor článek je dost dlouhý, je potřeba si uvařit kafe)

„Dobrý den, neznám svou úroveň angličtiny, myslím, že jsem falešný začátečník a chtěla bych se zase učit anglicky“. „A jak dlouho jste se angličtinu učila?“ „4 roky na střední, pak jsem byla rok v Anglii a teď ji občas používám v práci“.

Ano, i s tímto se občas setkám, student má velmi dobrou úroveň angličtiny a přesto říká, že je falešný začátečník. Jak tedy pomoci někomu, kdo chce znát úroveň své angličtiny, ale neumí to posoudit? Jak poradit někomu, kdo potřebuje napsat to záhadné písmenko (A1 – C2) do svého životopisu, aby přesvědčil svého budoucího zaměstnavatele, že anglicky opravdu umí?

Když jsem před léty spolupracovala na tvoření CEFR dokumentu, byla to pro nás učitele zajímavá příležitost podílet se na něčem takovém, zábava a možnost vídat se pravidelně s kolegy z jiných škol a agentur. Tehdy jsem opravdu nevěřila, že naše nápady a postřehy se v budoucnu stanou běžnými prostředky k hodnocení úrovně ovládání cizího jazyka. Co že to ten CEFR je? Common European Framework of Reference, který má v češtině mnohem hezčí název. V češtine má totiž zkratku SERR (ostatní prominou), což doslova znamená Společný Evropský Referenční Rámec pro jazyky.

No, zní to hezky, ale co s tím? Lidé, kteří se učí cizí jazyk, mohou dosáhnout 3 hlavních úrovní A, B, C, z nichž každá má 2 podúrovně. Z toho nám vychází 6 úrovní znalosti cizího jazyka: A1, A2, B1, B2, C1 a C2. A to je to, co byste měli napsat do životopisu nebo do mailu, když se chcete zapsat do jazykového kurzu.

Chápu, že jsem vám ještě moc nepomohla. Zkusím to ještě jednou a zkusím mluvit vaším jazykem (to vždycky říkám ajťákům, když jim ale vůbec nerozumím).

Začátečníci, falešní začátečníci – úroveň angličtiny A1

A1 je člověk, který rozumí základním frázím, pokud na něj mluvíme pomalu. Zvládne si přečíst jednoduché nápisy a texty, umí jednoduše mluvit o sobě a svých zájmech, dokáže klást jednoduché otázky. Zvládne napsat pohlednici, možná si ji zvládne i koupit a umí vyplnit jednoduchý formulář obsahující osobní údaje. A těmto lidem my jazykáři říkáme Falešní začátečníci, za výraz se omlouvám, tito lidé většinou nejsou vůbec falešní a moc dobře s nimi vycházím. Ale jdeme dál.

Mírně pokročilí – úroveň angličtiny A2

A2 tady je dvojka trochu lepší než jednička, takže to není jako ve škole. Dvojkaři jsou vlastně mírně pokročilí a i když je tam mírně, tak už lecos umí. A někdy i dost dobře.

Rozumí nejběžnější slovní zásobě z oblastí, které se jich bezprostředně týkají. Zvládli by si nakoupit a zeptat se na cestu. A měli by i pochopit, když jim tu cestu někdo vysvětlí. Na této úrovni už si přečtete jednoduchý článek nebo zjednodušenou (většinou jsou jednoduché i obsahem) knihu. Když vám pošlu email, tak ho pochopíte a odpovíte mi. A já to pochopím taky. Písničkám ještě asi rozumět nebudete, ale krátké dialogy zvládnete, zejména když druhá osoba nebude rodilý mluvčí. Stačí pár lekcí a dost hodin strávených samostudiem a můžete říkat, že máte B1.

Středně pokročilí – úroveň angličtiny B1

B1 nebo také středně pokročilý uživatel angličtiny si už docela dobře popovídá. Mluví o přítomnosti, minulosti a budoucnosti. To víte, ten můj oblíbený předpřítomný čas tam ještě občas zadrhne, ale jinak si myslím, že ten kdo má B1 je na tom už docela dobře. Takže co zvládnete na této úrovni? Napíšete mi delší email, přečtete si článek (jednodušší) na internetu a zvládnete i nějakou zajímavou knihu (pořád asi ještě zjednodušenou), budete mi povídat, co jste kdy dělali, co si myslíte o současné situaci a občas se mě správně na něco zeptáte. Budete vědět, že i s chybama se dá domluvit a jestli nepotřebujete žádnou zkoušku, tak vám bude stačit tuto úroveň jen udržovat. To už je dost hezká úroveň.

Pokročilí – úroveň angličtiny B2

Ale pojďme dál, a teď už se bavíme i o mezinárodních zkouškách.
B2 student toho umí dost, je vlastně více pokročilý. Přečte si článek, knihu, napíše si delší email nebo jiný text. Koukne se na film a s titulky v cizím jazyce bude dost dobře vědět, o co běží. Na této úrovni už občas někdo angličtinu učí a to když se dozvím, tak pláču. Pokud si budete chtít udělat na úrovni B2 mezinárodní zkoušku, tak můžete jít na zkoušku FCE, teď se jmenuje FIRST nebo na českou (ta asi nebude mezinárodní) základní státnici. Kdo má FCE (omlouvám se, jsem stará škola a tak pořád říkám FCE, ale nebojte učím moderně), mohl by si říct, že k další zkoušce CAE je jen krůček. Ale ouha, není to tak.

Velmi pokročilí – úroveň angličtiny C1

C1 student by už vůbec nemusel být student cizího jazyka, úroveň jeho cizího jazyka je velmi pokročilá, prostě je to zkušený uživatel angličtiny. Bez větší námahy rozumí filmům, seriálům a písničkám. Přečte si beletrii i odbornou literaturu a je jazykově vybavený na studium na zahraničních univerzitách. Umí se vyjádřit ústně i písemně na velmi dobré úrovni. Pokud trochu potrénuje, může zkusit zkoušku CAE, Advanced nebo všeobecnou státnici z angličtiny.

Velmi zdatný uživatel – úroveň angličtiny C2

C2 je poslední úroveň cizího jazyka, o které se troufale říká, že je totožná s úrovní rodilého mluvčího. No, není. Můžu mít a mám CPE (certifikát o úrovni C2 neboli professional English), strávila jsem v Anglii 15 let každý rok 2 měsíce a stejně se mám co učit. A tak koukám na filmy, čtu si knížky jen anglicky a mluvím se svými přáteli v angličtině. Pak přijedu do Skotska za dcerou a jejím přítelem a rozumím tak polovině toho, co Skot od Glasgow říká. No schválně: „The motor has a wee lassie in it“, jestli byste věděli, že to znamená, že je v autě malá holka?

Tak co? Už budete vědět, jakou máte úroveň angličtiny? Pořád si nejste jistí? Napište mi, zavolejte a já vám to povím.

Jo, a jestli jste dočetli až sem, tak smekám.

Máte rádi cestování a chcete se dozvědět víc o cizích zemích? Baví vás angličtina a rádi se přiučíte něco nového? Potřebujete tipy, jak se učit? Jste začínající lektor(ka) a rádi byste věděli, jak na to, aby vaši klienti byli spokojení? Zanechte mi svůj email a já vám pošlu odkaz na každý nový článek.